Moravský zemský pohár – hrad Helfštýn

Dne 13.10.2019 jsme se zúčastnili 8.kola Moravského zemského poháru, který byl zároveň posledním závodem letošního ročníku a tak byl o něj obrovský zájem. Přihlásilo se 196 závodníků.

Jeli jsme ve složení Eva, Ráďa, Natálka a náš trenér Roman. S námi, jako psychická podpora a fanklub, jeli Anička, Ráďovi rodiče a Natálčina malá sestřička Eliška a jejich maminka, která nám zapisovala nastřílené body. Dále s námi ve skupině byli dva závodníci ze zlínského lukostřeleckého klubu, kteří byli taky moc fajn, a tak nás chodila po lese velká skupina a o zábavu nebyla nouze.

Počasí nám vyšlo parádně, na obloze nebyl ani mráček a chodili jsme téměř v tričku. Závod se konal na krásném hradě Helfštýně, kde se nám moc líbilo. Terče byly rozmístěny podél hradeb, na nádvoří hradu a také v jeho blízkém okolí v lese a na louce. Můj nejoblíbenější terč byly dvě pochybné věci, pod kterými jsme si mohli představit ledacos, nakonec jsme odhalili, že se jednalo o vydry. Zajímavá byla i skupina závodníků, kteří soutěžili v dobových kostýmech. Celé to působilo opravdu dokonale a protože se závody konaly za provozu hradu, nejspíš jsme všichni byli zajímavá atrakce pro ostatní návštěvníky.

Čekání na výsledky jsme si zpříjemnili obědem v hradní restauraci a sledováním rozestřelů mezi závodníky s nerozhodným skóre v celkovém hodnocení. Potom jsme už trpělivě, možná trochu netrpělivě, čekali na nádvoří hradu na vyhlášení. Na stolku, před stupni vítězů, byly vystaveny medaile, poháry a mnoho lahví s tvrdým alkoholem, na které jsme si ale dělaly plané naděje, protože tyto ceny nebyly pro nás, ale pro celkové vítěze poháru ..tak snad příště

Vyhlašování se mi pochopitelně líbilo, protože jsem skončila na krásném 3.místě a Ráďa na skvělém 2.místě.

Celkově jsme měli ze závodu všichni dobrý pocit, nálada byla skvělá a tak jsme se mohli všichni spokojeně vrátit domů.

Eva Kutalová

Ano tentokrát se střílelo na krásném hradu Helfštýn
A tohle je naše závodní čtyřka.
Naše skupina však byla daleko větší.
Naše zapisovatelka Lucka, já a hlavně naše minohledačka 🙂 tedy šípohledačka Eliška.
Povšimněte si terče. Poznáte co to je?
Střílelo se většinu terčů po dvojici. Jinak to v tom počtu střelců ani nešlo.
Počasí, terče to prostředí zkrátka pohádka.
Odpoledne bylo opravdu nádherně.
A Takhle to skončilo Radim 2. místo.
Já třetí. Na tak malí oddíl a rok po jeho založení to určitě není špatné. Co říkáte?